Yvo Hélory (vyobrazen na úvodní stránce),
zvaný též bretaňský, patron právníků,advokátů, soudců, notářů…
se narodil r. 1253 v bretaňském městečku Kermartin u Treguier ve Francii v rodině rolníka. Když mu bylo 14 let, měla jeho matka sen o tom, že se stal svatým. Sen se později ukázal pravdivým.
Yvo odešel z rodné Bretaně do Paříže, kde studoval filosofii, teologii a právo. Jeho učitelem byl Tomáš Akvinský. Právo ho zaujalo natolik, že po deseti letech studia v Paříži přesídlil do Orleans, kde pokračoval ve studiu jak církevního, tak světského práva. Již tehdy vynikal dokonalou sebekontrolou a přísným asketickým životem.
Po studiích, již jako doktor obojího práva, působil jako církevní právník nejprve v Rennes a později v rodném kraji v Treguier. Posléze byl jmenován i diecézním soudcem. V roce 1284 byl vysvěcen na kněze a působil ve farnostech Trédrézu a Louanneku. Svým farníkům pomáhal nejen jako kněz, ale i jako právník. Veškerý svůj volný čas věnoval řešení jejich obtížných světských situací. Těm, co byli v nouzi, pomáhal obstarat to nejnutnější a sám jim přispíval nejenom radou právnickou, ale i finanční a hmotnou pomocí.
Po 14 letech výkonu kněžského povolání odešel na svůj statek, jelikož mu připadalo, že tam bude užitečnější. Zde žil až do své smrti v odříkání a sebeovládání. Ze svých prostředků postavil nemocnici pro ty nejubožejší, které živil z úrody a výnosů svého rodinného statku. Byl znám svou skromností a obětavostí, jako zastánce rovnosti a spravedlnosti. Pověst o něm praví, že byl strůjcem zázraků, když například nasytil stovky hladovějících z jediného bochníku chleba.
Yvo Hélory zemřel 19. května 1303 v Kermartinu ve Francii. Stalo se tak měsíc poté, co papež Bonifác VIII. založil římskou univerzitu.
Již v roce 1347 ho papež Klement VI. prohlásil za svatého. Od těch dob je považován za patrona advokátů, soudců, notářů, právních zástupců, farářů, chudých, opuštěných a sirotků.
Je mu zasvěcen Universitní kostel sv. Yva v Římě, jehož základní kámen byl položen 2. ledna 1643. Je zobrazován jako právní zástupce či advokát při sporech mezi chudými a bohatými, s knihou či pergamenem v ruce ukazující vzhůru a obklopen chudými prosebníky. Na hlavě mívá baret a v ruce provaz nebo důtky.
V Praze stojí jeho socha přímo na Karlově mostě. Sochu svatého Yva vytvořil Matyáš Bernard Braun v roce 1708 na zakázku právnické fakulty. V jeho provedení má svatý Yvo v ruce zákoník a za ním stojí matka s dítětem, stařec a alegorie spravedlnosti. Originál sochy je umístěn v Lapidariu Národního muzea. Na Karlově mostě stojí kopie z roku 1908 od Františka Hergesela. Socha vyjadřuje sepjetí světského a kanonického práva ve středověké právní nauce, stejně jako toto spojení vyjadřuje dodnes titul JUDr. – iuris utriusque doctor – doktor obojího práva, tj. civilního (římského) a kanonického.